Vhodná doba krytí u fen
1) Svolnost k páření
Vlastní páření by mělo probíhat za 3-4 dny po zjištění svolnosti feny. V tomto případě hraje velkou roli individualita feny, protože existují feny, které jsou k páření svolné po celou dobu říje a feny, u kterých naopak svolnost k páření zcela chybí.
2) Změna charakteru výtoku z pochvy
Pokud se barva výtoku změní z krvavého na narůžovělý až zcela světlý a tekutější, je optimální doba ke krytí. Opět jako u předchozího kritéria jde o změnu se značnou individualitou, kdy jsou feny u kterých se krvavý výtok nemusí vůbec objevit a feny, u kterých je i v ideální době ke krytí přítomen krvavý výtok.
3) Délka hárání
Obvykle je nejideálnější dobou k nakrytí feny 10. – 14. den. Z důvodu velké variability délky hárání u jednotlivých fen může být u některé feny nakrytí kolem 15. dne předčasné, u jiné je naopak krytí v 10. dni již opožděné.
4) Vaginální cytologie
Lze provést vaginální výtěr, ve kterém se po obarvení a prohlédnutí pod mikroskopem zjišťuje zastoupení různých typů buněk, které je typické pro každé stádium pohlavního cyklu. Tato metoda je ale spíše odrazem estrogenizace feny a nedává zcela přesné informace o ovulaci.
5) Stanovení hladiny progesteronu
Je obecně považována za nejpřesnější metodu k určení nejhodnější doby krytí.
Pro stanovení hladiny progesteronu je třeba fence odebrat krev a nechat v laboratoři stanovit hodnoty.
Obvykle se doporučuje udělat první odběr krve 8. až 10. den od počátku hárání. Následné odběry závisí na zjištěné hladině progesteronu. Ideální je odběr v dopoledních hodinách a na lačno, aby v případě zjištění ideálních hodnot ke krytí byla možnost ještě ten den dojet za krycím psem, případně naplánovat vhodný termín nakrytí s několikadenním předstihem.
Hladina progesteronu v krvi se uvádí ve dvou různých jednotkách, a to ng/ml (stejné jako ug/l) či nmol/l.
Vzorec pro přepočet je následující:
1 nmol/l = 1 ng/ml x 3,1754
1 ng/ml = 1 nmol/l x 0,3145 (0,318)
1ug/l = 1 ng/ml
| Progesteron | Fáze cyklu | Doporučený termín krytí |
| < 2 ng/ml | proestrus | fena není ke krytí, opakovat vyšetření za 3-5 dní |
| 2-3 ng/ml | časný estrus (LH peak) | fena není ke krytí, opakovat vyšetření nebo krytí za 2-4 dny |
| 3,1-4,5 ng/ml | ovulace (po LH peaku) | krytí za 2-3 dny |
| 4,6-10 ng/ml | po ovulaci, dochází ke zrání vajíček | krytí za 1-2 dny, s možným překrytím |
| 10-25 ng/ml | vrchol estru | krytí ihned, ideální termín krytí |
| 25 a více ng/ml | pozdní estrus | fena již většinou nezabřezne |
[/su_table]
Za optimální ke krytí se pokládá rozmezí od 6 do 25 ng/ml, nad 25 ng/ml fena většinou již nezabřezne. Za předpokladu možného překrytí se doporučuje krýt první den při hodnotách 8-10 ng/ml a po dvou dnech překrýt (tj. opakovat krytí). Není-li možné překrytí, lze-li tedy krýt jen jednou, nejvhodnější je krytí při hladině 12-16 ng/ml.
Krytí
U psů dochází k ejakulaci po kapkách a proto je třeba, aby spolu dva jedinci byli určitou dobu spojeni. Penis psa je z tohoto důvodu vybaven topořivými tělísky (kavernami), jejichž zvětšení při nahromadění krve umožňuje svázání psa.
Ejakulát je tvořen 3 tzv. frakcemi:
- První frakce, nazývaná též prespermatická, neobsahuje spermie nebo jen ojediněle a je tvořena nažloutlou tekutinou pocházející z prostaty. Tato frakce odchází již při tzv. vyhledávacím reflexu a jejím úkolem je vyčištění pohlavních cest psa od zbytků moči a dále také slouží jako lubrikant a příprava vhodného prostředí pro spermie.
- Druhá frakce, nazývána též spermatická, již obsahuje spermie a začíná se uvolňovat po svázání psa s fenou. Má bílou až mléčnou barvu. K jejímu uvolňování dochází po skončení kopulačních pohybů a zklidnění psa při maximálním zduření pyje.
- Poslední frakcí je frakce postspermatická, jejíž obsah je tvořen prostatou. Většinou již neobsahuje spermie. Funkcí poslední a také objemově největší frakce je jednak zajištění zvětšení objemu ejakulátu a dále také zajištění transportu spermií k děložnímu krčku feny. Zajišťuje také ochranu spermií, zdroj energie atd.
Jak probíhá vlastní krytí?
- Předehra – V této fázi dochází k seznámení jedinců a k vydráždění k vlastnímu krytí. Zvířata si společně hrají, pobíhají vedle sebe, očichávají se, olizují se a pes zkouší na fenu naskakovat.
- Vlastní krytí – V této fázi dochází k zastavení hry a pobíhání. Fenka zůstává stát s ocasem na stranu a nechá na sebe psa naskočit bez toho, aniž by před ním uhýbala.
- Svázání – Délka svázání může být až 30 minut. V této fázi dochází po zasunutí pyje do pochvy feny k naplnění kaveren krví a tím pádem k jeho zduření a následně k ejakulaci.
- Po rozvázání je dobré feně zabránit ve skákání a v nadměrné fyzické aktivitě nejlépe po dobu 1-2 hodin, aby si mohla odpočinout. Termín krytí nemusí odpovídat skutečnému začátku zabřeznutí, protože je třeba určité doby, aby spermie v pohlavních cestách dozrály (tzv. kapacitace spermií) a byly schopné vajíčko oplodnit.
TIP: Mladé feny, které jsou kryty poprvé by v ideálním případě měly být kryty zkušeným psem, pes začátečník by měl naopak začínat krýt zkušenější feny.
Je důležité po krytí zabránit nežádoucímu překrývání nevhodným psem!!!
Jak poznáte, že je fena březí?
- Přibližně měsíc po krytí se může objevit mírný hlenovitý výtok.
- Diagnostika gravidity je nejvhodnější provádět 28.–30. den ultrasonograficky, kdy bude moci veterinář zjistit i přibližný počet štěňat.
- Přibližně 35 dnů po krytí začne fena přibírat. Její váha se postupně zvýší až o 50 %.
- Kolem 40. dne březosti už bude vidět zvětšené bříško, i když u prvorodiček a fen, které čekají málo štěňat, nemusí být zjevné.
- Ve stejné době se mohou feně začít zvětšovat bradavky (mění se i jejich barva), z nichž může vytékat mírně zakalená tekutina.
- Březí feny na počátku březosti občas zvrací (je tu podobnost s ranními nevolnostmi, kterými trpí těhotné ženy). Pokud zvracení neustává, anebo se vám něco nezdá, obraťte se na veterináře.
Závěr
Prosíme, kryjte pouze uchovněné feny uchovněnými psy splňujícími standardy, ať již zdravotní nebo povahové, pro dané plemeno. Krytím nepapírových psů může docházet k šíření dědičných onemocnění do dalších generací jako jsou například některé oční choroby, dysplazie kyčelních a loketních kloubů, nemoci srdce, přecitlivělost na léky apod. Samozřejmě nelze zcela vyloučit, že i u štěňat s PP se může vyskytnout vrozená vada,nestandardní exteriér nebo povaha, ale toto riziko je mnohem nižší než u psů bez PP. Navíc neexistuje žádná odborná studie prokazující, že je prospěšné, aby každá fena měla alespoň jednou za život štěňata. Proto přistupujte ke krytí psů zodpovědně a pokud víte, že svou fenku nebo psa nechcete uchovnit a mít štěňata, nechte je vykastrovat v mladém věku, předejdete tak možným vážným zdravotním komplikacím v dalších letech.
Zdroje:
MVDr. Roman Vitásek, Ph.D.
wikipedia.org